Dao

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Dao (JT: 道; FT: 道; PY: dào; CST: dao)

Slovo dao znamená „cesta“ a rovněž má slovesný význam „mluvit“. Má však řadu dalších významů (většinou metaforicky odvozených od významu „cesta“), které z tohoto výrazu činí jeden z nejdůležitějších a nejfrekventovanějších pojmů v čínském myšlení:


1) Dao jako metoda, „know-how“:

Tento význam slova dao je asi vůbec nejfrekventovanější. Jakákoliv komplexnější dovednost může být označena jako dao, které lze „mít“ – spojení jako „mít dao“ (有道, yǒudào) nebo „dao mého mistra“ (夫子之道, fūzǐ zhī dào) jsou běžná. Dao v tomto významu odkazuje k určité kvalitě lidské osobnosti (důsledek předchozí sebekultivace nebo výcviku), která se projevuje navenek nějakou dokonale zvládnutou aktivitou (např. ovládání zbraně). Příklad z díla Zhuangzi:

Konfucius na cestě do Chu potkal v lesích hrbáče, který svou berličkou chytal cikády. Konfucius pravil: „Jaká to obratnost! Jak to vůbec dokážeš?“ – „Mám dao (you dao 有道). Pět šest měsíců jsem balancoval dvěma koulemi na špičce hole, dokud mi nepřestaly padat; pak jsem už zřídka něco minul. Potom jsem balancoval třemi koulemi tak dlouho, dokud mi nepřestaly padat; pak už jsem minul sotva jednu cikádu z deseti. Potom jsem balancoval pěti koulemi tak dlouho, dokud mi nepřestaly padat; a to už jsem cikády chytal jako bych je rukou sbíral. Postavil jsem své tělo vztyčené jako tesaný kmen; paže jsem podržel jako větve suchého stromu. A jakkoli velké je nebe a zem, jakkoli jsou početné deseti tisíce věcí, já vnímám jen a jen křídla cikád. Neobrátím se, neotočím hlavu, nevyměním deset tisíc věcí za jediné křídlo cikády. Co by se muselo stát, abych neuspěl?“ (překlad Oldřich Král)


2) Dao jako kosmická moc, kterou je rovněž možné realizovat v lidské osobnosti:

Tento význam výrazu dao je asi nejznámější, je to důležitý pojem čínského myšlení, zejména taoistického. Dao je chápáno jako kosmický počátek, zdroj existence všech věcí, a zároveň často jako řád bytí (světa, lidské společnosti) samotný (k tomuto aspektu viz význam 3 níže). Zpravidla je dao popisováno jakoněco unikajícího lidským smyslovým i kognitivním schopnostem (beztvaré, bezejmenné), co stojí v základu všeho, všechno se jím řídí a člověk se jím rovněž musí řídit, má-li být jeho jednání efektivní. Příklad z díla Laozi:

Je věc, která se vytvořila z chaosu, zrodila se dříve než nebesa a země.
Ó jak odlehlá, jak rozsáhlá, stojí osamoceně a nemění se k lepšímu.
Pohybuje se v kruhu a nepolevuje, dá se považovat za matku podnebesí.
Neznám její jméno, z donucení jsem jí dal dospělé jméno dao a z donucení pro ni vytvořil rodné jméno Veliké.
Veliké, tedy odcházející do nenávratna, odcházející do nenávratna, tedy vzdalující se, vzdalující se, tedy vracející se.
A tak dao je veliké, nebesa jsou veliká, země je veliká, člověk je též veliký. V prostoru jsou čtyři veliké věci, a člověk je jednou z nich.
Člověk se řídí podle země, země se řídí podle nebes, nebesa se řídí podle dao, dao se řídí podle toho, čím je samo od sebe.
(překlad David Sehnal)

Příklad z díla Guanzi, kapitola „Vnitřní projekt“ (内業, Nèiyè):

Dao je tím, co naplňuje mysl, avšak lidé nejsou schopni je v sobě udržet. Když odejde, nevrátí se, když přijde, nezůstane. Jak je tiché! Nikdo neslyší jeho zvuk! Jak je soustředěné! Spočívá v lidské mysli! Jak je temné! Nikdo nevidí jeho tvar! Jak je nespoutané! Společně s námi se rodí! To, čeho tvar není vidět a zvuk není slyšet, a přesto je vidět řád v tom, jak dovršuje [všechny věci], se nazývá dao. […] Dao není vzdálené, a když ho člověk získá, žije. Dao není oddělené, a když se o něj lid opírá, dosahuje souladu. Jak je soustředěné! Jakoby by bylo možné ho k nám připoutat! Jak je vzdálené! Jakoby vyplňovalo to, kde není místo [ke spočinutí]. (překlad Dušan Vávra)


3) Dao jako kosmický a/nebo společenský řád:

V tomto významu dao označuje určitou (tu správnou, náležitou) kvalitu světa nebo lidské společnosti, řád, který lze ve světě uskutečnit.

Příklad z díla Mencius:

Když je v podnebesí dao (tianxia you dao 天下有道), ti s malou charizmatickou silou slouží těm s velkou a ti s malou moudrostí slouží těm s velkou. Když v podnebesí není dao, malí slouží velkým a slabí slouží silným.

Příklad z díla Laozi:

Když byla veliká správná cesta (dao) opuštěna,
objevily se [pojmy] humanita a smysl pro správnou věc.
Když se šestero příbuzenských vztahů dostalo do nesouladu,
objevily se [pojmy] synovská oddanost a rodičovská laskavost.
Když ve státech došlo k chaosu,
objevila se [představa] loajálních ministrů.

Je evidentní, že tři uvedené významy výrazu dao se vzájemně nevylučují, naopak se doplňují a mohou platit zároveň. Významy 1 a 3 souvisí nejzřetelněji, liší se jen předmětem výpovědi – v prvním případě jde o člověka, ve druhém o svět. Obojí, člověk i svět, mohou „mít dao“ (有道, yǒudào), v prvním případě se to navenek projevuje dokonalým (efektivním) jednáním, ve druhém tím, že je svět harmonicky uspořádán. Význam 2 pak můžeme chápat jako svorník těchto dvou významů – neuchopitelné kosmické dao je realizovatelné v lidské osobnosti, člověk v sobě samém realizuje kosmický řád, uvede svou osobnost do souladu s kosmickým řádem. Jedná se o pojetí sebekultivace, které dodává člověku kosmický (viz Xunzi), případně božský (shen 神), rozměr a realizuje v člověku kompetenci svrchovaného vládce celého světa (shengren 聖人), případně nadlidské schopnosti jako vidění do budoucnosti nebo prodloužení života (viz Vnitřní projekt). Takové pojetí sebekultivace je poměrně běžné, především v taoistických a konfuciánských textech. 

Osobní nástroje