Fauna

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Původní čínská fauna je značně bohatá (4 400 druhů obratlovců - 10 % světových druhů je k nalezení v Číně). Problém v regionu však představuje především činnost člověka (deforestace, znečištění životního prostředí, lov, využívání částí zvířat v čínské tradiční medicíně).

Bezesporu nejznámějším čínským ohroženým druhem je panda velká, která je dokonce vyobrazena na logu Světového fondu na ochranu přírody. Panda žije ve volné přírodě pouze v Číně (v provinciích Sichuan, Shaanxi a Gansu). Odhady velikosti pandí populace ve volné přírodě se značně liší (zhruba 1 000-3 000). Panda je původně masožravá, ovšem postupem času došlo u ní k úzké potravní specializaci na bambus (který nyní představuje 99 % její stravy). Bambusu sežere panda během dne až 40 kg, protože v menším množství by jí nedokázal poskytnout potřebnou energii. Díky této bambusové specializaci je panda vážně ohrožena ubýváním bambusových porostů (které se často již omezují pouze na jakési poslední pásy lesa). Je také ohrožena pytláctvím (prodej pandích kůží do Japonska). Kvůli požírání bambusu se u pandy také vyvinul pro ni typický šestý prst (slouží k lepšímu uchopení bambusu). V roce 2006 existovalo v Číně již 40 pandích rezervací. Pro pandu se většinou užívá pojmenování panda velká, aby se odlišila od pandy červené, která také žije v Číně.

Čínská fauna se však neomezuje pouze na pandy. Na Tibetské náhorní plošině se lze setkat s tibetskou antilopou (藏羚羊), kiangem (divoký tibetský osel, 西藏野驴), divokými ovcemi a kozami, vlky a irbisem horským (také zvaný levhart sněžný), kočkovitou šelmou, která díky své husté srsti dokáže přežít i teploty -40 °C.

Největší diverzita savců je v západním Sichuanu. Žijí zde již zmíněné pandy (velká i červená), dále medvěd, levhart či takin zlatý (vzácné zvíře, které se řadí do podčeledi koz a ovcí; čínsky 羚牛). Tyto zvířata běžný cestovatel pochopitelně ve volné přírodě s největší pravděpodobností nepotká. S trochou štěstí lze však uvidět veverky, jezevce či kuny.

Na čínském severovýchodě žijí los, sob, kabar (zvíře podobné menšímu jelenovi, ovšem bez parohů), medvěd, sobol a známý tygr ussurijský, jehož však v přírodě zbývá již pouze několik set kusů a patří k velmi ohroženým druhům.

Dále lze zmínit ohroženou faunu v Dlouhé řece. Na pokraji vyhynutí je populace delfínovce čínského (nejvzácnější sladkovodní delfín na světě; čínsky 白鱀豚). Kriticky ohroženým druhem je také aligátor čínský žijící na dolním toku Dlouhé řeky.

Zajímavý příklad obnovení ve volné přírodě již dávno vyhynulého druhu nám poskytuje jelen Davidův (nebo také jelen milu, čínsky 麋鹿). Ten byl vyhuben za Boxerského povstání, ovšem francouzský misionář Armand David dovezl několik kusů do Anglie, kde se jelen v zajetí značně rozmnožil a na konci 20. století pak bylo několik kusů dovezeno zpět do Číny, kde dnes žije 2 000 těchto jelenů ve zvláštních rezervacích.

V Číně žije také několik specifických druhů opic. Na Emei Shanu žije druh makaka, v Yunnanu lze nalézt ohrožený druh langur bietův (滇金丝猴), na Hainanu žije už pouze několik desítek kusů gibona hainanského. Úbytek populace tohoto gibona je způsoben postupnou deforestací zapříčiněnou rozšiřováním kaučukovníkových plantáží na ostrově.

Co se týče čínské ptačí populace, můžeme zmínit 62 místních druhů bažantů. V provincii Shaanxi žije ibis čínský (Nipponia Nippon), původně značně rozšířený v Japonsku (odtud jeho latinský název), kde už ale vyhynul poslední kus ve volné přírodě. V Číně dále žije ohrožený jeřáb sibiřský a další vodní ptácí (např. na jezeře Poyang). Svou ptačí populací je proslavené také jezero Kökenúr (žijí zde jeřábi, divoké husy a další druhy). V Jiuzhaigou žije sova sichuanská.

Ze skupiny obojživelníků můžeme zmínit velemloka čínského (giant salamander), který je až 1,6 m dlouhý a žije na horním toku Dlouhé a Žluté řeky.

Osobní nástroje