Větrné elektrárny

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Větrné elektrárny (JT: 风力发电厂; FT: 風力發電廠; PY: fengli fadianchang, fēnglì fādiànchǎng; CST: feng-li fa-tien-čchang)

Větrná energie je jedním z obnovitelných zdrojů energie. Síla větru je využívána k roztočení větrné turbíny, na niž je napojen elektrický generátor. V oblastech s dostatečnými zdroji větru vznikají rozsáhlé větrné farmy s desítkami až stovkami turbín, jež jsou rozprostřeny na ploše o velikosti až v desítkách kilometrů čtverečních.

Čína v současnosti aktivně podporuje rozvoj využívání alternativních (obnovitelných) zdrojů energie a zaměřuje se mimo jiné i na energii větrnou. Co se týče využívání tohoto zdroje, vévodí Čína v současné době světovým tabulkám (celkový instalovaný výkon 62 GW na konci roku 2011).1 Téměř každoročně Čína zdvojnásobuje celkový instalovaný výkon svých větrných elektráren oproti předchozímu roku.2,3 Na konci roku 2011 představovala větrná energie (s celkovým počtem 486 větrných elektráren) 1,5 % celkové produkce elektrické energie v Číně.4 Do roku 2015 by instalovaný výkon měl být navýšen na 100 GW.5

Celkový využitelný výkon větrné energie v Číně je odhadován na 2 580 GW (z toho 200 GW pouze na zemi, zbytek na moři).4 To vede některé vědce k domněnce, že by Čína mohla v budoucnu veškerou svoji spotřebu energie pokrýt produkcí z větrných elektráren.2,6 Problémem však je, že větrná energie není zcela spolehlivá. Zároveň s budováním nových větrných elektráren jsou budovány i nové tepelné elektrárny (kde by bylo spalováno uhlí jakožto stabilnější a spolehlivější zdroj energie), které by mohly vynahradit pokles produkce energie ve větrných elektrárnách v případě oslabení větru.7

Využívání energie z větrných elektráren naráží také na další potíže. Jedním z nich je nedostatečná rozvodná síť, jejíž kapacita v současnosti neumožňuje, aby pracovaly větrné turbíny na plný výkon.2 Nejlepší podmínky pro stavbu větrných farem jsou navíc v oblastech poměrně odříznutých od největších měst a infrastruktury (především Vnitřní Mongolsko, poušť Gobi).7 Jako příklad obou těchto faktorů může posloužit větrná farma Beidaqiao, která bývá přezdívána “Tři soutěsky na zemi”.8 Odhaduje se také, že asi čtvrtina čínských větrných elektráren není v současnosti na rozvodnou síť ani napojena.8,9 V neposlední řadě je pak problémem také to, že výroba energie ve větrných elektrárnách nemůže cenově konkurovat jiným typům elektráren a neobejde se bez státních dotací.8

Zdroje

1. Renewable Energy World: Wind Energy Installed in 2011 Totals 41,000 MW (anglicky)

2. Technology Review: China’s Potent Wind Potential (anglicky)

3. International Energy Statistics: Wind Electricity Installed Capacity (China) (anglicky)

4. Wind Power Monthly: Wind provides 1.5 % of China’s electricity (anglicky)

5. Reuters: China revises up 2015 renewable energy goals: report (anglicky)

6. Ecogeek: China Could Replace Coal with Wind (anglicky)

7. The Wall Street Journal: China's Wind Farms Come With a Catch: Coal Plants (anglicky)

8. The Guardian: Wind power growth in China's deserts ignored financial risks (anglicky)

9. Treehugger: One Quarter of China's Wind Power Still Not Connected to Electricity Grid (anglicky)

Osobní nástroje