Vodní elektrárny

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Vodní elektrárny (JT: 水电站; FT: 水電站; PY: shuidianzhan, shuǐdiànzhàn; CST: šuej-tien-čan)

Vodní energie je hojně využívaným obnovitelným zdrojem energie. Ke konci roku 2010 zajišťovala celkem 16 procent spotřeby elektrické energie na celém světě.1 Uvádí se, že počet velkých přehrad (alespoň 15 m vysokých) na celém světě se blíží 50 tisícům, z toho polovina je v Číně.2,3 S tím souvisí, že Čína také disponuje největším instalovaným výkonem vodních elektráren na světě (213 GW na konci roku 2010).1 Čínský hydroenergetický potenciál (taktéž největší na světě) však dnes ještě není plně využit.

Stavba přehrad je již léty osvědčeným způsobem, jak ovládat vodní toky (regulace průtoku, zlepšení splavnosti řeky, prevence záplav, zavlažování, výroba elektrické energie), vzbuzuje však také mnohé kontroverze. Přehrady mohou narušit ekosystém v řece (např. migraci ryb), zpomalit tok řeky a způsobit tak usazování naplavenin na dně přehrady. Stavba velkých přehrad je také často důvodem pro přestěhování místního obyvatelstva, a to především v Číně a Indii. Mezi lety 1949 a 1999 bylo v Číně přemístěno celkem 17,5 mil. lidí, po roce 1999 bylo tempo stěhování obyvatelstva pravděpodobně ještě vyšší (jenom kvůli stavbě Tří soutěsek bylo přemístěno 1,5 mil. lidí).2 Tyto akce se v případě velkých projektů často neobešly bez protestů místních farmářů, kteří byli nuceni opustit svoji půdu.2

Čína plánuje řady svých vodních elektráren dále rozšiřovat. Uvádí se, že do roku 2015 by mohl být celkový instalovaný výkon čínských vodních elektráren navýšen na 300 GW.4 Podíl vodní energie na PEZ (primárních energetických zdrojích) v Číně by měl v roce 2020 činit 15 % (celkově 27 % by měly představovat obnovitelné zdroje).5 Do roku 2030 by měl být počet přehrad na Žluté řece navýšen na dvojnásobek dnešního počtu (tedy z dvaceti na téměř čtyřicet).2 Na horním toku Dlouhé řeky (v oblasti s největším hydroenergetickým potenciálem na světě) je momentálně ve výstavbě celá kaskáda přehrad (viz přehrady Xiluodu, Xiangjiaba, Baihetan, Wudongde).

Hydroenergetický potenciál Číny je koncentrován především na jihozápadě (v oblasti, kde velké asijské řeky stékají z Tibetské náhorní plošiny), kdežto největší poptávka po elektrické energii je v nejhustěji zalidněných oblastech na východě. To je jedním z důvodů, proč čínská vláda razí energetickou strategii „přesunu energie ze západu na východ“ (西电东送).2

Využívání vodní energie podléhá sezónním výkyvům (zimy jsou sušší, produkce elektrické energie ve vodních elektrárnách v té době klesá, v létě pod vlivem monzunu častěji prší a je možné maximalizovat výkon elektráren). Problém však představují období sucha, která tradičně Čínu často sužují. Poslední takové sucho přišlo v létě 2011 a velmi negativně ovlivnilo výkon vodních elektráren. Také poukázalo na možné přírodní limity využívání vodní energie.5


Zdroje

1. Worldwatch Institute: Use and Capacity of Global Hydropower Increases (anglicky)

2. Facts and Details: Dams and Hydro Power in China (anglicky)

3. WWF: Dam facts and figures (anglicky)

4. Circle of Blue: Map: Major Hydropower in China (anglicky)

5. Hydropower in China: Opportunities and Risks (anglicky)

Osobní nástroje