Nezasahování

Z Wiki UPOL
(přesměrováno z Wuwei)
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Nezasahování (JT: 无为; FT: 無為; PY: wuwei, wúwéi; CST: wu-wej), další název: nekonání.

V ideji „nezasahování“ (nejznáměji konceptualizované jako wuwei = „nedělat nic“) jde v zásadě o dosažení stavu, kdy je jedinec plně v souladu se svým okolím, takže aniž by vyvíjel nějakou aktivitu, je jeho jednání efektivní. Rozlišit lze dvě základní pojetí ideje „nezasahování“:


1) individuální pojetí „nezasahování“: spolehnutí se na instinkt, životní energii (qi 氣), člověk redukovaný na přírodu; typicky v díle Zhuangzi. Dílo Zhuangzi je orientováno zejména na otázku po náležitém vedení života a jednání jednotlivce, přičemž společenský kontext jednání jednotlivce je vnímán převážně jako ohrožující. Jde o to, jak čelit zhoubnému kontaktu s lidskou společností. Koncept „nezasahování“ v těchto souvislostech nabývá významu odmítnutí racionálního posuzování věcí a spolehnutí se na instinkt, často uchopený pomocí pojmu „životní energie“ (qi 氣):

Mistr Lie se ptal strážce soutěsek Yina: „Dokonalý muž (zhiren) putuje pod hladinou, aniž se zalkne, prochází ohněm, aniž se spálí, putuje nad deseti tisíci věcí a nelekne se. Smím se vás zeptat, jak to vše dokáže?“ Strážce Yin pravil: „Je to tím, že stráží čistotu životní energie (qi ). Není to ani věcí vědění, ani obratnosti, nadání či odvahy. […] Takový je to člověk, jeho příroda (tian ) střeží svou celost, jeho životní energie (qi ) je bez kazu. Věci do něj neproniknou. Vypadne-li opilec z vozu, zraní se, ale nezabije. I když má kosti a klouby jako ostatní lidé, přece si neuškodí jako oni, protože jeho duch (shen) zůstává celý a nedotčený. Neví, že jel, neví, že vypadl. Smrt a život, leknutí a strach nevstoupily do jeho hrudi a on tak čelí věcem bez vědomí jakéhokoli nebezpečí. Jestliže tedy on dosáhl takové celistvosti toliko alkoholem, co teprve celost dosažená přírodou! Světec (shengren 聖人) se skrývá v přírodě, a proto mu nikdo neublíží. (překlad Oldřich Král; překlad upraven)

Toto pojetí „nezasahování“předpokládá předchozí sebekultivaci zvláštního typu, jejímždůsledkem je, že člověk beze zbytku splývá s přírodními procesy „stává se přírodou“, vzdává se snahy věci zvažovat a racionálně reagovat a jednat. Méně radikální verzi tohoto pojetí „nezasahování“ obsahuje např. kapitola „Vniřní projekt“díla Guanzi. Rovněž zde účinnost „nezasahování“ vychází z předchozí sebekultivace (pojaté v termínech „životní esence“ () a „životní energie“ (qi 氣).

Když je přítomna životní esence (jing), život sám od sebe vzniká. Navenek se [životní esence] projevuje klidným a důstojným vzezřením, skryta uvnitř se stává vyvěrajícím pramenem. Všezaplavující, harmonická a nestranná, stává se zdrojem životní energie (qi). Dokud tento zdroj nevyschne, čtyři končetiny budou pevné, dokud se tento pramen nevyčerpá, devět otvorů lidského těla bude průchozí. Pak je možné prozkoumat meze Nebe a Země a obsáhnout celý svět. Uvnitř nebude pomýlených myšlenek, navenek se neobjeví úchylky [v jednání] a nepřijde pohroma. Uvnitř dokonalá mysl a navenek dokonalý tvar, [takového člověka] nepotkají pohromy seslané Nebesy ani škody způsobené člověkem. Nazýváme ho světcem (shengren). (překlad Dušan Vávra)

Díky nahromaděné životní esenci (jemná forma qi), jež je důsledkem meditačních technik (sebekultivace), v sobě člověk zformuje sílu nezávislou na běžných kognitivních a volních schopnostech, jež ho činí nadlidskou bytostí, které „jde vše samo“. Viz též pojmy shen a qi.


2) politické pojetí „nezasahování“: představa, podle které je „nezasahování“ nejlepší strategií vládnutí; typicky spojené s dílem Laozi, vyskytuje se ale v různých konkretizacích v textech různého původu.

konfucianismu vládne dokonalý vládce svou charizmatickou (mravní) silou (de ), která způsobuje, že se kolem něj lid sám shromáždí a bez velkého úsilí je nastolen dokonalý řád. Příklad z Konfuciových Hovorů: 

M'istr řekl: „Pokud někdo nevyvíjel aktivitu (wuwei 無為) a [svět] byl přesto řádně spravován, nebyl to Shun? Copak vyvíjel nějakou aktivitu? Dbal na to, aby vždy projevoval náležitou zdvořilost a seděl tváří přesně k jihu, to bylo vše.“ (překlad Dušan Vávra)

legismu vystupuje koncept „nezasahování“v charakteristicky pragmatickém kontextu. „Nezasahování“ patří mezi základní „techniky vládnutí“ (shu) Příklad z díla Hanfeizi:

Když jsou jména a skutečnost (xingming 刑名) v souladu, pak vládce do ničeho nezasahuje (wushi 無事) a ponechává věcem přirozený vývoj. A tak se říká: Nechť panovník nevyjevuje své tužby. Vyjeví-li je, ministři se podle toho budou přibrušovat. Nechť panovník nevyjevuje své úmysly. Vyjeví-li je, ministři podle toho změní své vyjadřování. Proto říkám: Odstraň své záliby a nelibosti, a ministři projeví své skutečné smýšlení. (překlad Lukáš Zádrapa)

Vládce 1) nezasahuje, pokud soukolí státního aparátu běží jak má; 2) metodicky nedává vůbec nic najevo, neprojevuje se navenek, protože pak nikdo neví, co preferuje a co odmítá. Podřízení pak nemají žádné vodítko, jak se mu vlichotit, a proto jim nezbývá než být upřímní.

V díle Laozi je politické pojetí „nezasahování“ nejznámější. Standardní výklad pojetí „nezasahování“ v díle Laozi tvrdí, že jde o zdržení se aktivity ze strany vládce a „nechání věcí být sebou samými“. Takové pojetí „nezasahování“ vyžaduje radikální důvěru v lidskou přirozenost – pokud jsou lidé ponecháni sobě samým, sami se harmonicky uspořádají jako příroda. Dílo Laozi však obsahuje řadu pasáží, které formulují méně radikální pojetí „nezasahování“, kdy tento pojem vyjadřuje spíš představu minimalizace úsilí a násilí, které jsou podle textu nepříliš efektivními nástroji jednání.

Ukázka z kap. 64 díla Laozi:

Co je v klidu, snadno se udržuje, dokud nedostavily příznaky, je snadno nalézt řešení. Co je křehké, snadno se rozbije, co je drobné, snadno se rozptýlí. Zabývej se tím, dokud to není, udržuj pořádek, dokud není chaos. Strom, který se dá obejmout, vyrostl z malého chmýří, terasa o devíti stupních vznikla z hromady hlíny. Pouť dlouhá tisíc mil začíná pod nohama. Kdo něco dělá, pokazí to; kdo na něčem trvá, ztratí to. A tak se nanejvýš moudří mužové nic nedělali (wuwei), a tak nic nepokazili, na ničem netrvali, a tak nic neztratili. (překlad David Sehnal)


Závěr pasáže vyjadřuje tradiční výklad významu „nezasahování“, avšak bezporostřední kontext podává naopak konkrétní radu k efektivnímu jednání – udusit potenciální nebezpečí v zárodku, tj. s minimem aktivity zastavit hrozící velký problém. I ostatní radikální formulace „nezasahování“ v díle Laozi mají podobný pragmatičtější kontext.

Celkově platí, že „nezasahování“ve starověkých čínských textech není metoda, jak efektivně jednat (vládnout), nýbrž spíše jde o popis efektivního a hladkého průběhu jednání samotného, které je umožněno pečlivou přípravou (sebekultivace, dobrá organizace, pragmatická snaha předejít problémům).

Osobní nástroje