Zahraniční Číňané

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání
Vyhledávání v infoboxech

Zahraniční Číňané, Čínská diaspora (JT: 华侨; FT: 華僑; PY: Huaqiao, Huáqiáo; CST: Chua-čchiao)

Jako zahraniční Číňané jsou označování Hanové i jiná etnika (obývající jinak ČLR) žijící mimo čínské kulturní území (tzn. mimo ČLR, Hongkong, Macao a Taiwan). Potomci původních Číňanů v zahraničí často udržují čínskou kulturu, pociťují čínskou identitu a uznávají svůj čínský původ. Odhadem se jedná asi o 40 milionů zahraničních Číňanů po celém světě.

Na dvou místech tvoří většinu obyvatelstva. Tím prvním je Singapur, kde tvoří Číňané asi 3/4 populace (2,8 mil.). Druhým je Vánoční ostrov (Austrálie), který má pouze asi 1 400 obyvatel, z čehož 70 % jsou Číňané. Ostrov byl objeven v 17. století jako místo vhodné k těžbě fosfátů. Na těžbu byli potřeba dělníci - ti se rekrutovali především z řad Číňanů a dohlíželo na ně několik evropských dozorců. To stálo u zrodu dnešní čínské populace na ostrově.

Největší čínské zahraniční komunity žijí ve státech jihovýchodní Asie: v Indonésii (8,8 mil.), Thajsku (8 mil.), Malajsii (6,96 mil.), Barmě (1,6 mil.), na Filipínách (1,15 mil.), ve Vietnamu (1 mil.), Kambodži (783 tisíc). Mimo Asii žijí především v USA (3,795 mil.), Kanadě (1,35 mil.), Peru (1,3 mil.), Rusku (998 tisíc), Francii (700 tisíc) a také v Jižní Koreji, Austrálii, Japonsku, Velké británii, Jihoafrické republice a Argentině.

Měli bychom rozlišit výrazy Huaqiao (华侨, tj. čínští občané žijící mimo Čínu) a Huayi (华裔, tj. etničtí Číňané - občané jiných států). V ČLR se někdy užívá termínu Haiwai Huaren (海外华人, angl. Overseas Chinese).

Za vznikem čínské diaspory stojí z velké části 19. století jakožto věk kolonialismu. Jednak bylo potřeba mnoho pracovních sil (plantáže apod.), jednak byla příčinou bída a chudoba v některých částech Číny po povstání Taipingů. Mnoho Fujianren (Hoklo) se rozhodlo pracovat v jihovýchodní Asii, kde měli kontakty už z doby Mingů. Dalším cílem emigrantů byly severní Amerika a Austrálie (zlaté doly a budování železnic).

Po druhé světové válce vznikl emigrační proud z Nových Teritorií (Hongkong) do Velké Británie. Mnoho Číňanů v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě, v Brazílii a Peru také pochází z Hongkongu (či Taiwanu). Nová vlna emigrantů z Hongkongu nastala po uzavření smlouvy o předání Hongkongu. Mnoho emigrantů odešlo do zahraničí také po roce 1989.

Podle údajů z roku 2007 žilo v Africe celkem 750 tisíc Číňanů. To je součástí širší otázky o přítomnosti Číny v Africe.

V jihovýchodní Asii, kde je největší tradice čínské diaspory, není soužití čínské komunity s místními obyvateli vždy bez problémů. Číňané zde vytvářejí jakousi ekonomickou "niku" - zabývají se především obchodem a finančnictvím. To vede k tomu, že jsou bohatší než lokální obyvatelstvo a ve svém důsledku to může zapříčinit až etnické třenice. Například v Barmě dominují Číňané místní ekonomice a jsou to příslušníci vzdělané třídy.

Poměrně úspěšná asimilace proběhla v Thajsku, kde dochází už 400 let k uzavírání smíšených manželství apod. Například v Indonésii došlo k určité nucené asimilaci, která vedla k tomu, že mnoho tamních Číňanů už nemluví čínsky (obzvláště ti na Jávě, kteří zde žijí už po deset generací). Co se týče jazykové situace, například Singapur podporuje užívání putonghua včetně užívání zjednodušených znaků. V jiných státech se však používaly tradiční znaky a až poslední vlna migrace od 90. let s sebou přinesla znaky zjednodušené.

V USA a Kanadě je čínština dnes třetím nejpoužívanějším jazykem. Historicky byla důležitá spíše kantonština (díky imigrantům z jižní Číny), dnes se rozšiřuje užívání standardní čínštiny. Největší komunity Číňanů žijí ve městech New York (666 tisíc), San Francisco (562 tisíc), Toronto (486 tisíc) a Vancouver (402 tisíc).

Tradičně vytvářejí Číňané v zahraničí jakési čínské čtvrti - Chinatowns (唐人街 či 华埠; fr. le quartier chinois; špan.: el barrio chino). Nejstarší Chinatown se nachází v Manile (už od roku 1594). Další se nacházejí i jinde v jihovýchodní Asii. Nejstarší Chinatown v USA je ve městě San Francisco. V 19. století přibyly další podél západního pobřeží. Dnes jsou známé Chinatowns ve městech Vancouver, New York, Chicago, Toronto, Boston, Philadephia, Detroit či Montreal. Typické jsou brány vedoucí do těchto Chinatowns - paifang (牌坊). Setkáme se zde s dvojjazyčnými cedulemi. Slaví se tu čínský Nový rok.

Osobní nástroje