Doprava

Z Wiki UPOL
Verze z 24. 9. 2014, 09:37, kterou vytvořil Svarte00 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Doprava se dělí na osobní a nákladní. Její výkon je měřen podle přepravní vzdálenosti a přepravní kapacity.

Železniční doprava

V roce 2013 měla ČLR celkem 103 tisíc km železniční tratě (nárůst o 12 tisíc km oproti roku 2010) a řadila se na 3. místo na světě (za USA a Rusko). Výkon v osobní i nákladní přepravě byl ovšem největší na světě. Říká se, že v jakémkoli okamžiku se v Číně právě přepravuje po železnici 10 milionů lidí. Výkon osobní železniční přeravy za rok 2013 činil 1,06 bil. oskm (bylo uskutečněno přes 2 mld. cest osob). Výkon nákladní železniční přepravy činil 2,9 bil. tkm.

Čína má v součastnosti také nejdelší síť vysokorychlostních železnic (přes 11 tisíc km v roce 2013), a to včetně nejdelší vysokorychlostní tratě světa spojující v současnosti města Peking a Shenzhen (v plánu je prodloužení tratě až do Hongkongu - k tomu by mělo dojít do roku 2015). Zároveň je síť vysokorychlostní železnice nejvytíženější na světě.

Páteří stále se rozvíjející sítě vysokorychlostních železničních tratí se má do budoucna stát následujících osm tratí (čtyři spojující sever a jih, čtyři spojující východ a západ):

Severojižní směr:

  • Peking-Charbin: 1 700 km (částečně dokončena)
  • Peking-Šanghaj: 1 433 km (zcela dokončena, v provozu)
  • Peking-Guangzhou-Shenzhen-Hongkong: 2 229 km (téměř zcela dokončena, v provozu)
  • Hangzhou-Fuzhou-Shenzhen: 1 495 km (zcela dokončena, v provozu)

Východozápadní směr:

Silniční doprava

V roce 2005 existovalo v ČLR celkem 3,3 mil. km silnic (z toho 1,5 mil. jsou vesnické cesty).

Výstavba čínské dálniční sítě probíhá podle politiky 7918 (NTHS = National Trunk Highway System).

V posledních letech došlo v rámci státních investic do infrastruktury k posílení dálniční sítě a rekonstrukcím silnic i v těch nejodlehlejších oblastech Číny.

Nejdelší souvislou dálnicí v Číně je dálnice G30, která vede z Lianyungangu na západ až na hranice s Kazachstánem (město Korgas 霍尔果斯) a která měří 4 243 km. Podobným směrem vede i slavná státní silnice č. 312, která vede ze Šanghaje také do Khorgasu (4 967 km). Nejdelší státní silnicí v Číně vůbec je pak silnice č. 318 vedoucí ze Šanghaje do tibetského městečka Dama (5 334 km). Nejdelší státní silnice s počátkem v hlavním městě vede z Pekingu do Lhasy (č. 109, délka 3 855 km).

Vodní doprava

Dělí se dále na námořní a říční dopravu. Co se týče námořní dopravy, Čína je přímo spojena se 400 světovými přístavy. Čínské přístavy patří k největším (nejvytíženějším) na světě.

Největší kontejnerové přístavy: 1. Šanghaj, 2. Singapur, 3. Hongkong, 4. Shenzhen, 5. Busan (Jižní Korea), 6. Ningbo.

Největší nákladní přístavy (měřeno podle nákladu v metrických tunách): 1. Šanghaj, 2. Singapur, 3. Rotterdam (Nizozemí), 4. Tianjin, 5. Ningbo-Zhoushan, 6. Guangzhou, 7. Qingdao, 8. Qinhuangdao, 9. Hongkong.

Co se týče říční dopravy, rozlišujeme plavební osy západ-východ (Žlutá řeka, Dlouhá řeka, Xi Jiang) a sever-jih (Velký kanál). Až 3 000 km Dlouhé řeky jsou splavné pro velkotonážní lodě. Chongqing je nejvnitrozemštějším přístavem Číny.


Potrubní doprava

Slouží k dopravně zemního plynu (plynovody) a ropy (ropovody). Čínská síť plynovodů a ropovodů je zatím nedostačující, ale pracuje se na jejím doplnění.


Letecká doprava

V Číně došlo k liberalizaci trhu letecké dopravy. Zatím se místní aerolinky zaměřují především na domácí trh. Přes 90 % jejich pasažérů létá na linkách v rámci Číny. Došlo k velkému rozvoji především na letištích v Pekingu, Šanghaji a Guangzhou. Peking, domovské letiště společnosti Air China, je druhým nejvytíženějším na světě za Atlantou.

Čína má zatím poměrně nízkou hustotu letištní sítě (1,6/100 000km2). V současnosti existuje v Číně 175 letišť. Jejich počet chce vláda do roku 2020 navýšit na 244 (mají být postavena letiště i v méně rozvinutých regionech).

Nárůst počtu pasažérů: 138 mil. v roce 2005, 230 mil. v roce 2009. V roce 2020 se odhaduje počet pasažérů na 700 mil. a v roce 2030 by měl dosáhnout čísla 1,5 mld.

Letiště v Pekingu je schopné přijmout největší letoun světa: Airbus A380 (společnosti Lufthansa).

Osobní nástroje