Tribunová sútra Šestého patriarchy

Z Wiki UPOL
Verze z 27. 8. 2013, 13:17, kterou vytvořil 20036634 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Tribunová sútra Šestého patriarchy (JT: 六祖坛经; FT: 六祖壇經; PY: Liuzu tanjing, Liùzŭ tánjīng; CST: Liou-cu tchan-ťing) je nejvýznamnějším textem chanového buddhismu. Je jediným buddhistickým dílem, které nese označení „sútra“ (Jing 經), aniž by svůj původ vztahovalo k Buddhovi.Text pravděpodobně vznikl ve druhé polovině  8. století n. l.

První část textu vypráví legendu o předání patriarchátu chanové školy šestému patriarchovi. Hlavním hrdinou příběhu je Huineng, negramotný chlapec, který nicméně dosáhl probuzení (nirvány) v jediném okamžiku v důsledku náhodného zaslechnutí pasáže z Diamantové sútry. Poté, co byl přijat do kláštera vedeného pátým patriarchou, Hongrenem, coby pomocný dělník, rozhodl se Hongren, že předá patriarchát tomu, kdo prokáže nejhlubší pochopení Buddhovy nauky (Dharmy). Obecně se očekávalo následnictví Shenxiua, nejpokročilejšího z mnichů, avšak prosadil se právě Huineng, který vyjádřil radikálnější pojetí původní čistoty lidské mysli (xin 心) totožné s buddhovstvím (náhlé osvícení) než Shenxiu. Huineng byl však Hongrenem potají odeslán „na jih“, aby tam učil. Tento fiktivní příběh o následnictví v chanové škole podává základní dva prvky chanové legendy: 1) rozpor mezi koncepcemi náhlého a postupného osvícení a 2) rozdělení chanové školy na „severní“ (postupné osvícení) a „jižní“ (náhlé osvícení) školu. 

Ve skutečnosti jsou oba uvedené rozpory zpětným výkladem raných chanových dějin a soudobé bádání[1] jejich formulaci přisuzuje jinému významnému mnichovi chanové školyShenhuiovi. Tribunová sútra naopak opakovaně relativizuje rozdíl mezi pomalým a náhlým osvícením, který je podle ní dán odlišnými dispozicemi různých lidských bytostí, přičemž oba typy osvícení však směřují ke stejnému cíli.

Pokud jde o nauku, Tribunová sútra rozvíjí podněty škol Tiantai a Huayan . Klade důraz na „uskutečňování pravé mysli“ uprostřed každodenních aktivit a odmítá „meditaci vsedě“ (tj. meditační soustředění stranou vnějších podnětů a vzruchů). Koncepce meditace uprostřed každodenních aktivit, „chodě, stoje, leže i sedě“, je podmíněna naukou školy Tiantai o buddhovské přirozenosti obsažené v celé realitě i každé její jednotlivé části. S tím souvisí i opakovaný důraz Tribunové sútry na nedělitelnou jednotu meditačního soustředění (samádhi, ding 定) a poznání (pradžňá, hui 慧) pravé povahy skutečnosti – tj. prázdnoty jevů a buddhovské přirozenosti ve všem. Tribunová sútra dále přejímá i představu školy Huayan o totožnosti původní čisté lidské mysli a probuzení (mysl je co do své pravé povahy čistá a totožná s buddhovstvím; stačí si to jen uvědomit).  


Překlady do češtiny

Král, Oldřich, překl. Huineng: Tribunová sútra Šestého patriarchy, Praha: Vyšehrad, 1999, (1. vyd. Odeon, 1988). [kompletní překlad Tribunové sútry Šestého patriarchy]

Král, Oldřich, překl. „Tribunová sútra Šestého patriarchy“, In: Portál čínských studií, Antologie textů k čínskému myšlení. [překlad podstatné části Tribunové sútry Šestého patriarchy].

[idcit=1028][idcit=1029][idcit=1030]

 


[1] Klasickým dílem, které zpochybňuje historickou realitu huinengovské legendy a podává kritický výklad raných dějin chanové školy je kniha Johna R. Mc Raea The Northern School and the Formation of Early Ch’an Buddhism (Honolulu: University of Hawaii Press, 1986).

 

Osobní nástroje