Wang Bi

Z Wiki UPOL
Přejít na: navigace, hledání

Wang Bi (JT: 王弼; FT: 王弼; PY: Wang Bi, Wáng Bì; CST: Wang Pi) (226–249 n. l.) byl jednou z hlavních postav učení o temném. Proslul především jako autor tří komentářů k významným starověkým textům: dílu Laozi, Knize Proměn (jedné z pěti kanonických knih) a Konfuciovým Hovorům. Wang Bi sdílel ve své době již obecně přijímanou představu o Konfuciovi jako o nejdokonalejší osobnosti (svrchovaně moudrý muž) starověku. Wang Bi nekladl konfucianismus a taoismus do protikladu, nýbrž je chápal jako různé podoby téhož pravdivého výkladu skutečnosti. Wang Biho výklad díla Laozi vycházel z představy, že právě Laozi slovy tuto pravdu nejlépe objasnil, na rozdíl od Konfucia, který ji natolik plně integroval do své osobnosti a svého jednání, že se slovy natolik jasně vyjadřovat nepotřeboval. Wang Bi tedy považuje Konfucia za dokonalejší osobnost než byl Laozi, avšak dílo Laozi považuje za srozumitelnější text.

Wang Bi ve svém komentáři systematizuje nauku díla Laozi tak, že za její jádro považuje dvojici pojmů „absence“ (, wǔ) a „přítomnost něčeho, bytí“ (, yǒu). Veškerá realita podle Wang Biho vzniká na základě „absence“, která v jeho výkladu představuje lidskému rozumu a zkušenosti nepřístupný zdroj všeho, označovaný jako „temný“ (, xuán) a rovněž tradičním výrazem dao. Vládce má sám být jakoby „nepřítomný“ (nezasahování, wuwei), přičemž charakteristicky pro učení o temném má Wang Bi za to, že taoistické „nezasahování“ vede k dokonalé realizaci konfuciánských hodnot a společenského řádu. Wang Biho komentář k dílu Laozi tedy představuje ranou syntézu taoismu a konfucianismu.

Osobní nástroje